Souhrnné informace o Community Policing, témata:
Co je to Community Policing?
Rozdělení okrsků
Obchůzková služba
Přehled o okrsku
Hlídková služba
Karta úseku
Úsek
Kontaktní místo
Stanoviště
Policista v komunitě (společenství)
Co je to Community Policing? (dále jen CP)
CP může jednak znamenat komunitní přístup k policejní práci, čímž myslíme policejní práci, která je orientována na cílenou službu široké občanské veřejnosti, anebo společenskou policejní činnost. Zatímco předmětem zájmu tradičních policejních strategií je protiprávní chování, předmětem zájmu CP jsou následky, které kriminalita způsobuje, vzniklé škody a potenciální hrozby, včetně cílené prevence ze strany policie. Zpravidla se jedná o souhrn takových policejních přístupů, které dokáží identifikovat a pojmenovat řadu problémů v oblasti veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. V návaznosti na označení jevů pak policie navrhne možnosti opatření jevům předcházející a to nejen vlastních, tedy policejních, ale i takových, na kterých se bude podílet široká veřejnost. Na základě komunikace mezi policií a širokou veřejností, vzniká řada aktivit, které jsou zaměřeny především na odstraňování příčin jasně pojmenovaných problémů a jejich prevenci. Policie se chová proaktivně, předchází kriminalitě tím, že navrhuje na základě svých znalostí a zkušeností taková opatření, která jí zamezí už v zárodku při jejím vzniku
Pojem jako takový nemá ani jednotnou definici, ani jednotný obsah a může se stát, že si pod ním každý policista nebo občan představí něco jiného. Někoho ihned napadne – „ prevence, okrsky, obchůzková činnost a lidi v něm .., apod.“ To vůbec neznamená, že do práce policie mluví a může mluvit každý. Je to tím, že CP je spíše filozofie přístupu ke společnosti, občanům, než policejní taktika nebo specifický přístup. A samozřejmě jako filozofie pracuje s určitým teoreticky odůvodněným názorem na své okolí a postavení člověka, v našem případě policisty v něm. Myšlenky, přístup k CP a jeho vlastní realizace v lokálních podmínkách má svá specifika, která ovšem spojují tato základní východiska:
- policejní práce orientovaní na službu veřejnosti nenahrazuje standardní policejní práci na základních útvarech, ale významně ji doplňuje a významně usnadňuje,
- policisté a strážníci jsou k proaktivní činnosti motivováni částečným přenesením zodpovědnosti za bezpečnostní situaci v „ jejich okrsku“, s čímž souvisí i relevantní část rozhodovacích pravomocí,
- preventivní aktivity jsou stejnoměrně delegovány na každého policistu a strážníka v rámci jeho běžných služebních povinností, spíše ovšem nad rámec jeho povinností,
- v okrsku působí dlouhodobě stejní policisté a strážníci, aby měli dostatek času získat dobrou místní a osobní znalost, aby občané mohli dobře poznat „ svého policistu / strážníka“.
Proto město Litoměřice ( služební obvod ZÚ OOP Litoměřice tvoří 11 okrsků ) bylo rozděleno do osmi okrsků. Okrskem se rozumí část územního obvodu přidělována policistům a strážníkům k osobní odpovědnosti a k výkonu obchůzkové služby. V okrscích policisté a strážníci vykonávají službu zpravidla polovinu své plánované směny a to zejména v denní době. Podle druhu služby ve směnách 07 – 15, 15 – 23, 07 – 19 hodin v ojedinělých případech i v době 23 – 07, 19 – 07 hodin.. [zpět na seznam]
Rozdělení okrsku A
Střed města – Kocanda – Zásada – Předměstí (Jiráskovy sady)
Rozdělení okrsku B
Pokratice – Za nemocnicí (Mostná hora) – Družba
Rozdělení okrsku C
Želetice – Mlékojedy
Obchůzková služba
Systematická, kvalifikovaná a zpravidla samostatná činnost policistů a strážníků v okrscích, založená na dokonalé místní a osobní znalosti a úzké součinnosti a spolupráci se státními orgány, orgány obcí, obecní policií a právnickými a fyzickými osobami. Obchůzkovou službu vykonává policista nebo strážník zpravidla samostatně, kdy ve svěřeném okrsku odpovídá za stav a úroveň ochrany veřejného pořádku, předcházení a odhalování trestné činnosti. Zpravidla je plán služeb zpracován tak, aby policista / strážník z plánovaného fondu pracovní doby na měsíc, polovinu plánovaných hodin mohl odpracovat v obchůzkové službě. Výkon obchůzkové služby je zaměřen na prevenci, výchovu a osvětovou činnost, spolupráci se státními orgány, orgány obcí, právnickými a fyzickými osobami. Výkonem obchůzkové služby je zajišťován každodenní a bezprostřední kontakt s veřejností, která podle kvality obchůzkové služby přispívá k její kontrole. Důležitou podmínkou pro její pro její provádění je dokonalá místní a osobní znalost. Jedná se zejména o znalost:
- hranic přiděleného okrsku a celého služebního obvodu,
- míst, kde dochází k častému narušování veřejného pořádku a páchání trestné činnosti, bezpečnostních rizik v území,
- míst a objektů, kde dochází k soustřeďování osob dopouštějících se protiprávního jednání ( např. úkryty, neobydlené budovy, restaurace, parky, apod. ),
- dalších míst, zejména tržišť, zastaváren, bazarů, burzovních a prodejních míst ( oficiálních i neoficiálních ),
- dislokace institucí a organizací poskytujících veřejné služby ( Hasiči, záchranka, havarijní a opravárenské služby, úřady místní samosprávy ),
- osob důležitých pro činnost policistů v okrsku z hlediska jejich dřívější nebo současné činnosti, jejich jména, přezdívky, úrovně a způsobu života, styků, chování, pracovní zařazení, apod. ( osob trestaných pro spáchanou trestnou činnost, osob podmíněně odsouzených pro trestnou činnost, skupin mládeže dopouštějících se protiprávního jednání, apod. ),
- osob, které jsou ochotny spolupracovat s policií a poskytují informace o připracované nebo páchané trestné činnosti, informace k narušování veřejného pořádku, apod.,
- osob, které z titulu své funkce nebo zaměstnání jsou povinny spolupracovat s policií.
Policista / strážník ( okrskář ) vykonává službu v přiděleném okrsku, kde spolupracuje s představiteli orgánu obcí, občany, dohlíží na ochranu veřejného pořádku, chrání život a zdraví občanů a majetek státu, právnických a fyzických osob, předchází a zabraňuje páchání trestných činů a zakročuje proti jejich pachatelům, zajišťuje provedení úkonů na místě činu, neodkladných a neopakovatelných úkonů, jejich řádnou dokumentaci a plnění úkolů hlásné služby k zajištění dalších opatření, vede a aktualizuje přehled o okrsku a z vlastního plánu předkládá vedoucímu podklady pro plánování pracovní doby k plnění úkolů v přiděleném okrsku. [zpět na seznam]
Přehled o okrsku
Přehled o okrsku se zpracovává ve formě elektronické nebo písemné na každý okrsek a jeho obsah stanoví vedoucí. Přehled musí obsahovat plánek okrsku s vyznačenou hranicí, seznam ulic, charakteristika okrsku, seznam důležitých objektů ( míst ) a seznam osob a kontaktů důležitých pro výkon služby v okrsku, např. v době krizového řízení, apod.. Přehled je průběžně aktualizován, minimálně jednou za tři měsíce. Okrsek je uložen u dozorčí služby a aktualizaci provádí policista s územní odpovědností a předkládá ke kontrole vedoucímu.
HODNOCENÍ výkonu práce policisty určeného k výkonu obchůzkové služby v přiděleném okrsku lze provádět podle kvality a výsledků spolupráce s občany, s orgány místní samosprávy a s dalšími subjekty, účinnosti prevence podle počtu a využitelnosti získaných poznatků k trestným činům a přestupkům, jejich pachatelům, počtu vypátraných hledaných a pohřešovaných osob a odcizených věcí a kvality práce v rámci provádění úkonů v přestupkovém řízení a jednotlivých úkonů v trestním řízení. [zpět na seznam]
Hlídková služba
Jedná se o základní a systematickou činnost policistů v úsecích nebo na stanovištích. Vykonávají zejména ochranu veřejného pořádku a předcházejí, zabraňují a odhalují trestnou a jinou protiprávní činnost, pátrají po hledaných osobách a věcech. Výkon hlídkové služby se provádí ve vícečlenných nebo smíšených hlídkách a je zaměřen na ochranu života a zdraví občanů a majetku státu, právnických a fyzických osob. Policisté předcházejí a zabraňují rušení veřejného pořádku, páchání trestné činnosti, zakročují proti jejich pachatelům, získávají poznatky o trestné činnosti a jejich pachatelích a bezpečnostní situaci ve svěřeném úseku a tyto předávají vedoucími, jeho zástupci, policistovi určenému k řízení hlídkové služby, dozorčí službě, případně příslušnému operačnímu středisku.
HODNOCENÍ policisty v hlídkové službě ( jeho pracovního výkonu ) se provádí zejména podle úrovně zajištění klidu a veřejného pořádku a spokojenosti občanů s jeho výkonem služby, počtu a využitelnosti zjištěných poznatků k neobjasněné trestné činnosti, přestupkům a jejím pachatelům, počtu vypátraných hledaných a pohřešovaných osob a odcizených věcí. Úrovně provedených služebních zákroků a jejich dokumentace, eskort čí střežení osob, případně kvality zpracování přidělených spisů a dodržování lhůt pro jejich zpracování. [zpět na seznam]
Karta úseku
Přehled úseků vede vedoucí nebo jím pověřený zástupce podle bezpečnostní situace a zpracovává karty úseku. Karty jsou uloženy u dozorčí služby, při výkonu služby je mají policisté u sebe, pokud o tom rozhodne vedoucí.
[zpět na seznam]
Úsek
Přesně stanovená část územního obvodu oddělení (městská čtvrť, ulice, náměstí, apod.), ve které je policisty vykonávána hlídková služba.
[zpět na seznam]
Kontaktní místo
Konkrétní místo, kde se v určeném čase musí policista při výkonu služby zdržovat. [zpět na seznam]
Stanoviště
Místo, kde policista při plnění stanovených úkolů provádí střežení, dohled nebo kontrolu. [zpět na seznam]
Policista v komunitě (společenství)
Termín komunita nahrazuje obvyklý český výraz společenství – společenství lidí, které vzájemně cosi spojuje. V našem případě je to příslušnost k nějaké lokalitě. Může jít o obec nebo město, ve kterém ti lidé prostě bydlí, pracují nebo se tam z nějakých důvodů zdržují. A vyskytuje se tam také policejní oddělení, stanice nebo prostě jen policista, který organizaci reprezentuje. Mezi každodenní problémy, radosti a starosti této obce patří samozřejmě i otázky veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku. Každý ze společenství má nějakou představu o tom, jak by měla jeho bezpečnost zajišťována, kdo by to měl dělat a jak on sám se na ní má a může podílet.
Jestliže se všichni budou chovat modelově podle filozofie CP, pak policie bude s veřejností aktivně komunikovat a nebude se chovat pouze reaktivně – tedy vyšetřovat a řešit kriminalitu, která již nastala. Veřejnost potom přijme svůj spravedlivý díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost a bezpečnost celého společenství. Policie nebude považována za jedinou složku, která se o bezpečnost má, může a proto musí starat. Veřejnost oproti tomu bude policií brána jako rovnoprávný partner, na kterého je možné delegovat část odpovědnosti za oblast kontroly kriminality a pochopitelně i veřejného pořádku. Pod pojmem veřejnost se skrývá v podstatě každý, kdo se na řešení problémů podílet chce, přináší něco podnětného a přijme svůj spravedlivý díl odpovědnosti. Ta se projevuje zejména tím, že disponujeme nějakou schopností cokoliv řešit nebo se na řešení spolupodílet. Výsledkem takové spolupráce v rámci celého společenství mohou být například nejrůznější situační opatření od organizace obchůzkové služby přes kvalitní technické zabezpečení až po architektonické úpravy veřejných prostranství.
Výsledky všech sociologických průzkumů na celostátní úrovni, ale i na místní úrovni, jasně hovoří o tom co občanská veřejnost od nás chce, ať již v celé společnosti nebo na místní úrovni. Pro nás je důležitá místní
( lokální úroveň ). Musíme mít na zřeteli, že názory občanů, ale i policistů se v některých tezích shodují a to zejména:
- občané se cítí dobře a bezpečně tam, kde se mohou vzájemně spolehnout jeden na druhého,
- občané nehodnotí policii jen podle výslednosti, ale také podle snahy a ochoty problémy pojmenovat a řešit,
- pěší hlídky policistů považují občané za jedno z nejdůležitějších preventivních opatření,
- občané chtějí být systematicky informováni o bezpečnostní situaci ve městě, obci, okrsku, lokalitě a o opatřeních, která samospráva přijímá pro její zlepšení,
- nejvíce se občané cítí být ohroženi kapesními krádežemi, krádežemi aut, krádežemi věcí aut, krádežemi z bytů, chat a domů.
Proto nejpodstatnějším opatřením pro posílení pocitu bezpečí je však fyzická přítomnost policistů v ulicích. Přítomnost policistů na starousedlíky působí uklidňujícím dojmem a odstrašujícím na potenciální narušitele veřejného pořádku. Předpokladem proto všechno je, že policisté se chovají korektně, dobře komunikují s občany, pohybují se pokud možno pěšky a nepřehlížejí oči před jevy, které občany trápí. Policista musí být schopen vyslechnout názory občanů, pomoci jim, pokud není možnost pomoci v jeho kompetenci, slíbit předání podnětu svým nadřízeným. Nadřízený by měl na každý takový podnět reagovat a snažit se ho vyřešit např.jednáním s představiteli samosprávy, obce, apod.. Důvěra obyvatel v policisty stoupá, jestliže se v daném okrsku pohybují stále stejní policisté, kteří svůj okrsek velmi dobře znají a mohou si kontakty s místními dlouhodobě budovat. [zpět na seznam]
You must be logged in to post a comment.