Nařízení velitele č.4/2008
Blokové řízení
Obsah:
1. Obecné podmínky blokového řízení
2
2. Skutkové podstaty přestupků, které mohou řešit strážníci v blokovém
řízení
2
3. Náležitosti pokutových bloků
2
4. Opravné prostředky proti pokutám uloženým v blokovém řízení
3
1. Obecné podmínky blokového řízení
Blokové řízení je podle zákona o přestupcích tzv. zkrácené řízení
o přestupcích, které se provádí v případě, že přestupek je spolehlivě zjištěn, nestačí
domluva a pachatel přestupku je ochoten zaplatit pokutu na místě ihned nebo převzít
pokutový blok (na pokutu na místě nezaplacenou) a zaplatit ji následně a strážník je
oprávněn tento přestupek projednat v blokovém řízení (viz dále).
Není-li splněna některá z výše uvedených podmínek, strážník nemůže
přestupek projednat v blokovém řízení a musí v souladu s § 10 odst. 2 zákona
o obecní policii oznámit příslušnému správnímu orgánu podezření, že byl spáchán
přestupek.
Česká republika má zákonem stanovenou měnu - koruna česká (Kč). Jako
platidlo je používána na celém území republiky. Také cizinci musí toto oprávnění
při placení respektovat. Strážníci obecní policie ukládají v blokovém řízení pokuty
za přestupky osobám, které svým jednáním porušují nebo ohrožují zájem chráněný
zákonem. Pokutové bloky na pokuty ukládané osobám v blokových řízeních
za přestupky jsou přísně zúčtovatelné tiskopisy, na kterých je uvedena jejich
nominální hodnota v Kč. Tyto bloky vydává Ministerstvo financí České republiky.
Není proto možné přijímat za takto vydané bloky žádnou cizí měnu.
2. Skutkové podstaty přestupků, které mohou řešit strážníci v blokovém řízení
Skutkové podstaty přestupků, které mohou řešit strážníci v blokovém řízení
v oblasti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (BESIP) viz
stanovisko „Pravomoci strážníků na úseku BESIPu“, kapitola 10.1.
Přestupky, které mohou strážníci projednat v blokovém řízení, jsou stanoveny
§ 86 písm. d) přestupkového zákona. Rozsah přestupků spadajících do působnosti
obce (první část věty uvozující cit. ustanovení přestupkového zákona), upravuje § 53
odst. 1 přestupkového zákona.
To tedy znamená, že všechny obecní policie na území České republiky jsou
oprávněny projednávat stejný rozsah přestupků spadajících do působnosti obce.
V případě ostatních přestupků, ale i správních deliktů, obecní policie tyto
pouze odhaluje a v souladu s § 10 zákona o obecní policii podezření, že byly
spáchány, oznamuje příslušným orgánům.
3. Náležitosti pokutových bloků
Pokutové bloky na pokuty ukládané osobám v blokových řízeních
za přestupky podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů, jsou vydávány Ministerstvem financí České republiky.
Veškeré pokutové bloky jsou tiskopisy přísně zúčtovatelné. To znamená, že je
nutné s nimi takto nakládat i při jejich používání. Jestliže strážník uloží blokovou
pokutu např. ve výši Kč 300,- a vydá 3 pokutové bloky v nominální hodnotě jednoho
bloku Kč 100,-, musí vypsat vždy na všech 3 pokutových blocích veškeré náležitosti.
Stejně tak nelze pokutový blok „vyhodit“, a to ani v případě, že si jej přestupce
odmítne po zaplacení pokuty převzít.
Čitelně vypsané pokutové bloky strážník podepíše a potvrdí jednobarevným
otiskem úředního razítka. Úředním razítkem se rozumí razítko kulatého tvaru
o průměru 20, 25 nebo 36 mm, na němž je uvnitř kruhu vyznačen malý státní znak
a na jehož obvodu je označení příslušné obce (města), případně i obecní (městské)
policie a pořadové číslo razítka.
Bude-li pokutový blok vyplňovat strážník Městské policie hl. m. Prahy, opatří
jej razítkem s označením „Hlavní město Praha“ s malým státním znakem (viz
ustanovení § 82 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
pozdějších předpisů).
Výčet subjektů, které jsou oprávněny používat malý státní znak (tedy i úřední
razítko), definici úředního razítka a oprávnění jej používat obsahuje zákon
č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějšího předpisu (dále jen „zákon o užívání státních symbolů
ČR“).
4. Opravné prostředky proti pokutám uloženým v blokovém řízení
Podle § 86 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění
pozdějších předpisů, je obecní policie oprávněna ve zkráceném správním řízení
(tzv. blokovém řízení) projednávat taxativně vymezené přestupky. Pravidla tohoto
specifického druhu správního řízení upravují § 84 a 85 výše uvedeného zákona
a subsidiárně pak zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona 413/2005 Sb.
(dále jen „správní řád“).
Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Je však možné podat
tzv. mimořádný opravný prostředek, kterým je ve smyslu správního řádu obnova
řízení (§ 100 a násl.) nebo přezkumné řízení (§ 94 a násl.).
Obnova řízení připadá v úvahu, pokud vyšly najevo dříve neznámé
skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník,
jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené
důkazy ukázaly nepravdivými, nebo bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo
podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto
skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla
předmětem rozhodování.
Účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu,
který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se
nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení.
O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.
Ve tříleté lhůtě od právní moci rozhodnutí může o obnově řízení z moci úřední
rozhodnout též správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni, jestliže je
dán některý z výše uvedených důvodů a jestliže je na novém řízení veřejný zájem; do
konce uvedené lhůty musí být rozhodnutí o obnově řízení vydáno.
V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají
pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí
je v souladu s právními předpisy. Podnět k zahájení přezkumného řízení může dát
i účastník, a to orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode
dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení
dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.
V Litoměřicích 24.7.2008
Ivan Králik velitel MP
